Kdy jindy, než dne 12.9.2009 - což byla kupodivu a shodou náhod sobota -, vyrazit za kulturou spojenou s mocnou degustací neslazených limonád a výtečných piv s pěnou podávaných v kelímku, někdy i ve skle?Podařilo se mi, opět shodou náhod, vybojovat a ukořistit VIP vstupenku na Radegast den, na který jsme jeli se Zbyňkem jako nejmocnější a nejaktivnější zástupci našeho ctěného spolku. Doprovázela nás sličná Jana, která se obětovala ve vyšším zájmu a dělala nám věšák a vybízela nás k další a další konzumaci piv, za což ji děkujeme.
Cesta začala zostra. Brzo ráno - kolem 12 - jsme nastoupili do autobusu, abychom si cestu mohli užít v sedě a posmívat se a ukazovat si na nebožáky, kteří se v Frýdku snažili vecpat do uzoučké uličky lemované našimi koleny. V Nošovicích už z autobusu vytékaly čůrky potu, které se valily v mocných korytech na okolostojící stánky se sladkými hady a teplými medovinami - tyto získaly neobvyklou příchuť smícháním medoviny s douškem odčerpaným z potní kaluže.
Ihned po vyplantání
se z přeplněného dopravního prostředku zamířili jsme ke stánku s pivem a spokojenými hlty jsme si pochvalovali vychlazenost nápoje a stabilitu pěny. Nehleděli jsme na vstupenku ukrytou v kapse a s dalším kelímkem jsme brouzdali přelidněným areálem plným her a radovánek. Papaláši z Nošovic pojali akci ve sportovním až dobrodružně-adrenalinovém duchu, a tak bylo pro návštěnvíky nachystáno nepřeberné a nespočitatelné množství soutěží, příkladně vyřvávání do mikrofonu (rozuměj na lesy), lezení po umělé stěnce, či naše oblíbené pojídání smažených bezobratlých.U soutěže, kde bylo za úkol mlácení se velikými nafukovacími tyčinkami do uší, jsme potkali jednoho z žadatelů a ten nám slíbil odvoz do Ostravy, hned co skončí poslední koncert.
Tomu jsme byli velice rádi, neboť jsme očekávali nedostatečnou kapacitu přistavených prostředků hromadné dopravy. Ponechali jsme žadatele s fotoaparátem svému osudu a koníčku a spěchali obhospodařit přilehlá křoviska a hned nato rychle do areálu pivovaru, kde na nás čekala prohlídka za 30,-Kč vč. DPH.Z prohlídky si se Zbyňkem moc nepamatujeme, neboť jsme koukali, kam bychom opět mohli odlehčit svým měchýřům. Jana se nám smála, za což jsme jí uštědřili hromský štulec do zad.
Onehdá se mi přiznala, že byla ráda, že jsme ji připomněli, že ve spolku ještě není a přesto se účastní dlouho očekávané události. Ví, že jí nepříslušelo jakkoliv komentovat a vynášet soudy nad našimi zvyklostmi.Po prohlídce nás čekal salónek s vybranými pochoutkami a pivem ve skle. Nechyběla ani kávička, která přišla vhod v pozdějších hodinách. Přišli jsme na to, že rozličné nápoje lze pronášet zcela veřejně do venkovních prostor, a tak ani Jana nezůstala ochuzena o nejvybranější lahůdky, jako je třeba bobule hroznového vína s vůní sladu.
Nasyceni a napojeni bylo na čase omrknou některé z "hvězd", které dopřávaly zábavu širokému publiku od výrostků, přes rodiny s dětmi až po vysloužilé harcovníky s berličkami.
V mezičase mohl být nezávislý pozorovatel svědkem našich dalších občerstvovacích návštěv, které nikdy neskončily zvracením na poblíž stojící automobily, což je devízou jiných členů spolku.Po posledním koncetru, na který se přijeli podívat také další uchazeči z řad Aves, jsme naskákali do aut a příjemně opiti jsme si krátili jízdu po dálnici předháněním se, kdo tomu šlápne více na pedál.
Slyšel jsem, že v autě, kterým jel Zbyněk, došlo k nepříjemné nehodě a to takové, že nejmenovaný člen spolku nevydržel psychický nátlak způsobený divokou jízdou a rozplakal se padnuv Janě do klína. Přitom zmáčel drahocené sedačky pyšnému majiteli vozu, který pak Zbyňka donutil k jejich vyčištění pod pohrůžkou vytrhání nehtů.Příjemný a přínosný den jsme zakončili v místě prvního zasedání spolku, v Asia baru, kde jsme lopli jeden dva kousky a odfičeli domů.
