Způsob života masajských lesbických žen ve ztížených podmínkách Kalahari

Úvod
V dnešní době nezadržitelného rozvoje a rozmachu homosexuálních praktik obyvatel vyspělých koutů světa, kterým je, i když by se dalo úspěšně pochybovat, i Česká Republika, přichází modernímu vzdělanci na mysl otázka, jak se zbytek "nezápadní, nemoderní, zaostalé a puritánské" civilizace vyrovnává s nutkavou potřebou mužů myslících pouze na své kamarády a vizualizuje si svůj směšný úd jen a jen v útrobách svého kolegy z práce a snaží se nahrát si pleskavý zvuk narážení svých varlat o chlupaté půlky teploušské zadnice.

Zajímavé je, ovšem pouze pro mizivé procento heterosexuálních nadšenců, sledovat praktiky "něžnějšího pohlaví", kterak se vyrovnává s nepřítomností lidského doteku, který jim, podle "psychologů a sociologů" chybí.

Dosavadní úspěchy studia lesbismu
Bylo podniknuto mnoho pokusů o infiltraci do skupin lesbického vyznání, tato kapitola naznačuje pouze několik z nich. Samosebou ne všechny dopadly příznivě pro vědu. Pro vědce také.

Masajský badatel ovcí
V této problematice již bylo učiněno spousta patřičných kroků k zjištění, jak obyčejná žena léčí své komplexy a kterak se utíká do náruče své souputnice. Nejvíce k moderním poznatkům přispěl antropolog z kmene masajů, ctihodný prof. bc. Dan P., SMS, který se tímto problémem zabýval několik let a strávil o samotě v lesbických komunitách bezmála tři roky. Žil na ostrovech Nového Zélandu, kam, jel nejdříve studovat pohlavní život a deviace ovcí. Ovce byly ale komunitou divoženek vyhlazeny jako pozůstatek záletů jejich samců a proto se ctihodný prof. bc. Dan P., SMS skloubil do klubíčka a usedavě plakal. O tři dny později jej nalezly vyhladovělého již míněné děvy. Vrhl se tedy do studia jejich kmene a později z jeho výzkumu vyšlo najevo, že k lesbismu se utíkají ženy pouze v situacích, pokud jsou pokořeny nějakým samcem, nebo při nedostatku chlupatých tvorů. Z toho vyplývá, že dlouhá léta ležel na piedestalu eroticky nedosouložených pannen a femme fatal [1].

Brazilské peklo
Dalším průkopníkem v této oblasti je bezesporu ctihodný HP. Zbyněk S. IP. USB., který za svými objevy neváhal cestovat až do daleké Brazílie, kde na pláži KopaKabanos, kam jel nejdříve jako reportér školy gay-samby, zjistil, že nahé ženy polité olejem nacházejí zálibu v babských hrátkách, které zahrnovaly společné dráždění genitálu a malování po sobě vonnými mastmi a roztodivnými pigmenty. Zde postuloval, že, narozdíl od poznatků ctihodného prof. bc. Dana P., SMS, vyhledávají tyto samice možnost společného dovádění pouze z nudy [2].

Ne vždy se zadaří
A nezapomeňme na katastrofické fiasko experimentu ctihodného PUDr. Radka S., WC, který se pokusil po vzoru svých kolegů, kteří se rozhodli do "svých" letovisek natrvalo přestěhovat, se snažil hledat exponáty samic ve vnitrozemí. Zjistil ale s hrůzou v očích, že je lákavým soustem nadržených samců v kožených oblečcích a s blonďatými melíry; nejvíce pak zaujal ty jedince, kteří nosili na krku více než jeden řetěz drahého kovu. Zmíněného vědce uvěznili v kobce a o chlebu a vodě jej nutili polykat veškerá svinstva, která jim z vředovitých pinďourů odkapávala. Takto byl mučen po celé dva měsíce a následujících pět let strávil jako oběživo v přívozských ulicích. Nakonec se mu podařilo uniknout tak, že zajal jednoho z vůdců a pohrozil mu nestrčit mu kandelábr mezi půlky [3].

Výzkum
Z obecně uznávaných zdrojů je vidno, že je autoři často neaktualizují. Jedná se především o zmínky o zkouškách dospělosti masajských chlapců. Tyto informace jsou irelevantní a zavádějící, neboť důležitým subjektem je pro autora žena. Podrobnými zkouškami a lestmi se autor dostal do několika chabých obydlí a zjišťoval erotické návyky daného mikrosystému. Tyto informace, které nebyly až tak zábavné, nezužitkoval vůbec nijak.

Lesbismus masajských žen
Třebaže je toto téma nanejvýš aktuální, málokdo z moderních lidí spatřil jakoukoliv lesbickou ženu z kmene masajů. Není to tím, že by se vůbec nevyskytovaly, opak je pravdou. Celých 53,4% žen masjaského druhu se zabývá homosexuální tématikou, tuto deviaci ale, narozdíl od dnešní lesby nechávající se fotit na stránky bulvárních časopisů a stále populárnějších Mateřídoušek a Ohníčků, skrývají své vášně pod rouškou stability jejich společnosti. Stejně se chovají zástupci mužského pohlaví, kteří společně soutěží na "kordy" svými oháňkami pouze ve svatém kruhu, kam kamery nesmějí.

V největší míře se ale vyskytují masajky lesbického vyznání v Kalaharské poušti. Tato skýtá bezvadné útočiště pro tyto rozdováděné samičky a dovolují dovádět kolem kaktusů a pod bedlivým dohledem štírů. Tuto poušť vyhledávají ony divoženky z prostého důvodu. Skýtá jim totiž dostatek písku, ze kterého destilují pálenky tvrdého kalibru, které následným přidáním předepsaného množství větru získávají omamnou vůni a lesklé zabarvení. Tuto substanci nadále používají k ochlazování sebe sama a také tak zabraňují dehydrataci, na kterou v počátcích expanze hynuly na desítky exemplářů.

Tyto ženy, i přes nepříznivé podmínky, jsou dokonale soběstačné až na pár "nesmyslných" komodit, jako jsou plyšoví medvídci, lak na nehty a křovinořez. U plyšových medvídků a laků na nehty nenastává problém, jak tyto získat. Podnikají totiž noční nájezdy do kmenů svých teplých bratří a tyto poklady jim bez nároku na vrácení zcizují.

Nesmírně obtížné se jeví získávání křovinořezů, které v pouštních podmínkách nedokáží konkurovat přírodě a zadírají se. Autor ještě nezjistil, k čemu se tyto využívají, ale je jisté, že si této komodity nade vše váží a jsou schopny pro ně udělat všechno na světě, dokonce přimhouřit oko nad heterosexuálním úletem.

Závěr
Je jisté, že moderní člověk nedokázal doposud posoudit a beze zbytku pochopit složitost života masajské lesbičky na pokraji Kalahari. Zbývá ještě spousta práce a naprostá potřeba zmapovat tyto fenomenální krasavice, které svou ohebností strčí do kapsy kdejakou ruskou gymnastku, čehož ve svých hrátkách dosyta využívají.

Zbývá jen dodat, že autor se během příštího roku natrvalo stěhuje do Afriky s doživotní zásobou křovinořezů.

Literatura
[1]P., Daniel. Ovce a já: Brutální úlet Nového Zélandu. 1. vyd. Ostrava: Kokotí hlava, 2008. 896 s.
[2]S.,Zbyněk.Gay-fest v Brazílii: Obrat o 180 stupňů. 2.dopl.vyd.Ostrava: Kokotí hlava, 2008. 1035 s.
[3]S., Radek. V zajetí teplého sklepa: aneb hovna se jen tak nepřejíš. 1. vyd. Ostrava: Kokotí hlava, 2008. 789 s.

---

Divoženky z vnitrozemí holdující lesbismu pište příspěvky do komentářů. Nejvěrohodnější budou vybrány a publikovány ve zvláštním zpravodaji.